Španělsko 2022 - druhá cesta za rysem pardálovým

Tři endemiti

Do Španělska jsme vyrazili ve třech, spolu se mnou i Jura a Roman. My ovšem nejsme ti tři endemiti, nicméně ti ale byli naším hlavním cílem. Herec číslo jedna byl logicky rys pardálí (Lynx pardinus), dalšími měli být iberští orli a modré straky. Pro mě to byla druhá cesta za rysem, při té minulé jsem rysa viděl, ale asi na 200 metrů a pořízený snímek byl opravdu hodně dokumentační. Teď jsem věřil v lepší výsledek, ale moc jsem se o tom raději nešířil. Dopravní situace a náhoda tomu chtěla a my jsme vyrazili na Pyrenejský poloostrov o den dříve. Tím jsem si vysloužili jeden den navíc pro fotografování, a ten jsme se rozhodli věnovat rysovi.

Byl jsem ve velkém očekávání jak bude lokalita vypadat a proti naší návštěvě v roce 2019 jsem byl při prvním pohledu opravdu zklamán. Ubytování blízko Ávily bylo super, ve starší vesničce, s krásným výhledem na okolní kopce. Letošní bydlení přímo u hlavní silnice a pár metrů od dálnice s několika domy s pár obchody bylo tristní. Nicméně obě námi využívané restaurace měli solidní personál a slušné jídlo a pití. Pak se i fotograficky horší dny dají přežít.

Nemá smysl popisovat dny v krytech. Fotili jsem celý den, někdy půlden a potom třeba 2 hodiny odpoledne.Jedno odpoledne jsme vyrazili kouknout na supy a jelení říji do národního parku Monfrague. Dohromady jsme pozorovali 4 rysy pardálové, během tohoto týdne se jich na fotopastích objevilo dokonce 6, minimálně 5 různých orlů iberských, jestřáby, motáky, supy a mangusty. I ty modrokřídlé straky tu jsou. Španělsko má obrovské možnosti pro fotgrafy, takže snad velmi brzo na shledanou.