Okinawa – ostrov karate, motýlů a pohodových lidí
Okinawa je ostrov pro nás Čechy trochu vzdálený a pokud se nezajímáte právě o východní kultury nebo bojová umění, musíte zapátrat v paměti kde vůbec leží a o návštěvě asi neuvažujete. Můj pobyt na tomto ostrově nebyl první ani náhodný a za to vděčím bojovému umění, které na Okinawě vzniklo - karate. Nebo ještě lépe karate-dó.
Trocha zeměpisu a historie
Ostrov leží v souostroví Rjú-kjú, které tvoří více než 80 ostrovů a ostrůvků, které se táhnou podél stejnojmeného tichomořského příkupu Rjú-kjú od jižního japonského ostrova Kjúšú až po Taiwan. Samotná Okinawa je největším z ostrovů s rozlohou přes 1200 km2 a je vzdálena od hlavních japonských ostrovů asi 550 km. Žije zde asi 1 200 000 obyvatel [údaj z roku 2005, na anglické wikipedii je 1.400.000] a to převážně na velmi urbanizovaném jihu ostrova. V jižná části ostrova leží nejenom hlavní správní centrum, město Naha, ale také další velká města jako Nago,Chatan a také americká vojenská základna Kadena. Během cesty na sever do části nazývané Motobu, jsme v postatě neustále projížděli okolo domů a obchodů, takže se s nadsázkou dá říci, že celý jih je jedním velkým městem. Architektura je ovlivněna nejenom čínským stylem ,ale i zeměpisnou polohou. Okinawa leží v tektonicky aktivní oblasti kde je poměrně častý výskyt zemětřesení a taky není daleko od tajfunů. Většina novějších domů a staveb je z litého betonu a pokud jsem mohli sledovat tak bohatě vybaveného armovacím železem. Protože jde o ostrov, je zde půda vzácná a budovy jsou několikapatrové a využívají každého vhodného místečka. Někde lze ještě spatřit původní domky, které působí mnohdy velmi útulně. Jsou dřevěné se sedlovou střechou pokrytou nejčastěji červenými pálenými taškami, zasunovací dveře, miniaturní terasa. Ať je však dům moderní či starší, tak nejčastěji u vstupní brány, někdy také na střechách hlídají dvě shisy. Shisa (šísa) je socha znázorňujíci podle někoho draka nebo také lva a má chránit dům před nezvanými hosty. Na Okinawě je možno spatřit i jakési skanzeny původních vesnic, často s programem znázorňujícím život vesničanů, původní tance a také typická řemesla. Někde můžete narazit na výrobu keramiky nebo sladkostí z cukrové třtiny. My jsme navštívili vesničku Onna village, která leží mezi Naha a poloostrovem Motobu. Sever je naproti tomu velmi málo obydlen a velkou část pokrývá subtropická , opravdu velmi těžko průchodná džungle.
Historie Okinawy a celého souostroví Rjú-kjú byla ovlivněna sousedstvím dvou tehdejších velmocí - Číny a Japonska [to je i dnes]. Tehdejší Čína obchodovala s ostrovy v jihočínském moři a tak není nijak zvláštní, že se i na Okinawu dostali postupně číňané. Ti již tehdy znali umění boje holýma rukama a také boj za použití běžných předmětů jako jsou tyče, nože nebo řetízky. Další rozmach bojového umění nastal po okupaci ostrovů japonci, kteří velmi záhy zakázali nošení jakýchkoli zbraní. Vzhledem k velkému množství pirátů, různých banditů a také díky krutosti tehdejší vládnoucí šlechty se tak znalost boje holýma rukama stala téměř nutností. Od té doby se na Okinawě vyvinulo poměrně velké množství stylů, z nichž některé jsou praktikovány v podstatě celosvětově. Okinawa se stala ohniskem konfliktu i během II. světové války, když v dubnu 1945 na ni po dobití Šalamounových, Gilbertových a dalších ostrovů zautočila americká armáda. Zlom v bojích nastal na konci května, kdy se podařilo dobít oblast města Shuri. Během těchto bojů byl zcela zničen i hrad Shuri, po léta sídlo okinawských vládců. Dnes byl tento hrad rekonstruován nad troskami původních staveb. V jedné části je v nových prostorách skleněná podlaha, kde je vidět původní základ hradu.
Oslava karate-dó a česká účast
Naše [Moje] cesta v roce 2009 na ostrov byla především zaměřena na karate a poznání stylu Meibukan godju - rju. Návštěvu a trénink u mistra Meitatsu Yagi jsme měli domluvenou půl roku dopředu. Naštěstí jsme nejeli tak úplně do neznáma. Náš kamarád Láďa již na Okinawě byl před dvěma lety a tak jsme měli poměrně dost informací. Letošní cesta byla ještě o to zajímavější, protože jsme velmi rádi přijali pozvání na slavnost, která byla pořádána na počest nadožitých narozenin otce našeho senseie (mistra) - pana Meitoku Yagi. Slavnost byla velmi důležitou událostí a příprava všech akcí byla dlouho dopředu plánována. Součástí oslav tak byli tréninky v chrámu bojového umění - Budokanu, závody v kata a také večerní lekce s mistrem, oběma jeho syny a ostatními karatisty z Okinawy. Zlatým hřebem pak byla vystoupení v okinawském Národním divadle. Na akci se zúčastnili karatisté opravdu z celého světa, od Argentiny přes Kazachstán až po Austrálii, Čínu a několik evropských států včetně České republiky. Českou republiku zastupoval litvínovský Karatedó Tonakai a Česká meibukan asociace ze Sokolova. Všechna cvičení a semináře měly velmi přátelskou atmosféru ale současně byly technicky náročné a vyžadovaly tak vysoké soustředění i nasazení. Přesto všechno a možná právě proto jsme byli velmi vděčni našemu sensei za pozvání a čas, který nám spolu se svými syny a ostatními členy Hombu dojo věnoval.
Zajímavosti na Okinawě a souostroví Rjú-kjú, město Naha, Okinawa Churaumi Aquarium a další
Okinawa a celé souostroví má však i spoustu lákadel pro hosty, kteří se o karate-dó nezajímají, nebo není jejich hlavní zájmem. Jedním z velmi zajímavých míst je samotné hlavní město Naha se svou Kokusai dori, což lze přeložit jako "mezinárodní ulice". Kokusai dori prochází městem Naha jako přímka z jihovýchodu na severozápad a je dlouhá teméř 2,5 km. Na této ulici jsou soustředěny obchody všeho druhu, od luxusnějších až po stánkový prodej a současně na severozápedním konci je obrovské tržiště. Je celé zastřešené a je opravdovým bludištěm se spoustou ulic a uliček, kde se dá koupit opravdu vše od triček po sazenice ananasů a potraviny. K spousty ingredienci pro přípravu východních léků, různé "plody moře" a suvenýry. [?] Pro spoustu lidí je Kokusai místem, kde dokáží strávit dlouhé hodiny prohlížením zboží a [v] ruchu východního velkoměsta. Navíc na Kokusai lze narazit na různé lidi, kteří dělají různé kejkle a srandičky pro děti i dospělé. My jsme měli štěstí na Elvise. Dříve byla města Naha, Shuri a Tomari samostatná a tak lze z hlavního města dojet nadzemskou (jednokolejnou železnicí) až k hradu Shuri. Prohlídka hradu a okolních zahrad zabere více jak půlden, ale stojí za to.
Velkou zajímavostí je i Churaumi Aquarium v části Okinawy nazývané Motobu. Motobu je poloostrov v severní části ostrova a je poměrně snadné se sem dopravit. Přímo z Naha jezdí spousta autobusů veřejné dopravy, nebo lze tak jako my využít taxi. Přestože jde o cestu dlouhou skoro 90 kilometrů pro více jak 4 cestovatele se jízda taxi vyplatí. Navíc jsou taxikáři ochotní zastavit ještě u dalších zajímavých míst a taky na občerstvení. V souvislosti s tím je třeba poznamenat, že stravování je na Okinawě opravdu jednoduché, všude je spousta restaurací a hospůdek, kde se lze za poměrně slušný peníz najíst i napít. Místní polévku SOBA pořídíte okolo 800 jenů a lze ji skutečně považovat za hlavní jídlo. Základem jsou soba nudle (pohankové jsou prý ty pravé) a nějaké to maso a také sýr tofu. Pro čechy tradiční pivo lze pořídit od 100 jenů. Můžete ale také zkončit [?] i na tísícovce jenů v lepší restauraci. Tolik odbočka k jídlu. Vstup do samotného akvária stojí pro dospělého asi 1800 jenů. Churaumi akvárium je druhé největší na světě s více jak 70 nádržemi. Největší nádrž nazývaná Kuroshio má více než 7500m3 vody a obývají jí společně s tuňáky, mantami a leopardími žraloky i tři žraloci velrybí. Raritou jsou zde odchovy mláďat mant (Manta birostris).Velmi zajímavá je nádrž s pro lidi potenciálně nebezpečnými predátory - žraloky bělavými, citronovými a kde byl v naší době chován i žralok tygří. Jinak zde najdete i typickou zábavu podobných zařízení, jako je delfíní šou [?]- zde v podání několika druhů delfínů společně s kosatkami černými (Pseudorca crassidens). Je zde spousta nádrží s různými druhy korálů, korálových ryb, krabů, hvězdic a dugongů. Nedaleko akvária je i tropická zahrada s více jak 2000 orchidejemi a korálová pláž Emerald beach, kde prý dokonce kladou karety svá vejce. Pláž patří mezi jednu z nejlépe udržovaných plaží a je vysoko hodnocená japonskými autoritami pro životní prostředí.
Pokud chce člověk vidět oceán opravdu bez skel a dá se říci i bez velkých skupin lidí, ani to není na Okinawě problém. Stačí využít nabídek mnoha potápěčských center, kterých je na pobřeží dost. Já jsem cestoval s Dive centrem Cool na korálové ostrovy Kerama a musím říci, že organizace akce i svět pod vodou byly opravdu super. Navíc jsme cestou potkali keporkaka dlohoploutvého a nebýt špatného počasí a velkých vln při cestě zpět, které se postaraly u většiny cestujících o mořskou nemoc, dalo by se říci, že to nemělo chybu. Bohužel jsem neměl více času pro potápění, ale i tak jsem viděl spousty korálů, klaunů, ryb a také mořské hady vodnáře. Na Okinawě a okolních ostrovech je však popsáno více jak 150 míst vhodných pro potápění s velmi lákavými názvy jako je třeba hrad klaunů, skalní kráska a nebo písečná zahrada.
Nejenom s vodními živočichy se zde nadšenci do přírodních krás setkají. V jarních měsících je Okinawa plná motýlů a nezanedbatelný je zde i zástupci ptačí říše. Velkou část opeřenců může trpělivý pozorovatel spatřit v oblasti Manko. Tato oblast je při pravidelném přílivu zaplavována mořskou vodou a rostlinou dominantou jsou zde mangrovy. Navíc leží přímo uprostřed města Naha a ptačí obyvatelé tak jsou na ruch zvyklý. Během dvou krátkých návštěv jsem zde viděl nejenom volavky a bahňáky, ale i lovící orlovce říční. Zajímavostí pak byly "chodící" ryby lezouni a spousty krabů. V okolních křovinách je možné pozorovat a s trochou štěstí i fotit bulbulčíky japonské, kruhoočka a modré skalníky. Nedaleko bažin Manko také leží zmiňovaný moderní chrám bojových umění - Budokan. Není problém podívat se dovnitř (samosebou bosý) a chvíli sledovat tréninky všemožných bojových umění. Jediné, co je třeba pro to je udělat je zachovat klid.
Je toho však mnohem více, co lze na Okinawě dělat a vidět. Navštívit sever s velmi vzácným chřástalem okinawským (Gallirallus okinawae), vyrazit na korálové ostrovy (na některých lze několik dní přespávat a poznávat tak atmosféru a přírodu v relativním klidu) v okolí nebo se dopravit na vzdálenější jižní ostrovy Ishigaki a Iriomote, které již leží v tropickém pásmu a vychutnat si fantastické pláže a potápění s mantami.