Domů » Fotocesty » Krůček od Afriky - Španělskem za rysem pardálovým

Krůček od Afriky - Španělskem za rysem pardálovým

Úvod roku 2011 byl velmi hektický a po cestě do Španělska velmi záhy začali přípravy na cestu do Ugandy. Navíc tentokrát selhala i technika a můj starý notebook nezvládl příval dat především z Canonu 5D a bylo třeba jej vyměnit.

Do Sierra Moreny

Druhý týden ledna jsme s Jéňou opět na ruzyňském letišti s plnými fotobágly a vyrážíme na jih. Španělsko nás okouzlilo již jednou při cestě do NP Monfrague, tehdy jsme vše zaznamenávali jen očima a malým kompaktem, ale velké množství zvířat nás již tehdy fascinovalo. Přistání v Madridu a setkání s naším průvodcem a 4 spolucestujícími z Anglie proběhlo bez problémů a tak záhy ujíždíme na jih do pohoří Sierra Morena, bašty dnes patrně nejvzácnější kočkovité šelmy světa - Rysa pardálového (Lynx pardina). S malou zastávkou v NP Tablas de Daimiel, kde zimují někteří evropští vodní ptáci a kde jsme při západu slunce mohli pozorovat lovící ledňáčky, jsme dorazili po 8 hodinách do nově postavených apartmánů v horách. při večeři jsme si tak poprvé mohli pochutnat na skvěle připravené zvěřině. Oblast je především lovecky/myslivecky využívána, nicméně rys je zde přísně chráněn.

Sierra Morena je úžasné pohoří s krásnými výhledy, strmými svahy a údolími a s množstvím potoků a říček. Z našeho pohledu zde má rys i poměrně velké množství přirozené kořisti, viděli jsme spousty králíků, ptáků a také jelenů, daňků a muflonů. Oblast s vyskytem rysů je protkána drátěnými ploty, jejiž účelem je zadržovat v oblasti především králíky a současně je ochránit před psy a dalšími predátory.

Rys pardálový

Rys pardálový (Lynx pardina) je kriticky ohrožený. Vyskytuje se pouze na Iberském poloostrově především ve dvou oblastech - Sierra Morena a Cota Doňana. Několik jedinců se snad ještě pohybuje v NP Monfrague a v Portugalsku. Dříve byl považován za poddruh rysa ostrovida. Je o něco drobnější než ostrovid, loví nejraději králiky a také ptáky. Způsobem života připomíná spíše karakala než ostrovida. Skvrny jsou výraznější a připomínají více levharta. V současné době žije ve volné přírodě okolo 230 rysů.

My jsme rysa hledali na několika osvědčených místech, po třech dnech jsme jej zahlédli asi na 10 minut v údolí, příliš daleko na fotografii, ale viděli jsme ho! Byl to skvělý zážitek a tak již dnes víme, že se pro obrázek rysa do Sierra Moreny vrátíme.

Cota Doňana a další vzácná fauna

Druhá polovina cesty nás zavedla do úplně jiné krajiny, písčité, rovinnaté a poměrně hustě osídlené delty řeky Guadalquigir. Chráněná bažinatá oblast je důležitým místem pro tažné ptáky mezi Evropou a Afrikou. Trochu mě jen děsilo obrovské množství výletníků, kteří vůbec nerespektovali značky zakazující rozdělávání ohňů a s puštěnými psy a dětmi za řevu hudby z aut grilovali maso a popíjeli. V této oblasti také pod koly aut zahyne v průměru jeden rys ročně, v době našeho pobytu se právě budovali zpomalující retardéry a ploty, snad alespoň trochu pomůžou. Tady jsme již štěstí na rysa neměli.

Na Iberském poloostrově však není zajímavý pouze rys, vyskytují se zde další zajímaví predátoři jako je třeba ženetka nebo iberský vlk. Za zmínku stojí i plazi v čele se zmijí Vipera latastii a ještěrkou perlovou. O množství ptačích druhů vypovídá Honzou zpravovaný birdlist (viz. field check list). Pro ornitology pak byla zajímavá pozorování strak modrých, dudků a také dravců. Rekordem bylo pozorování 4 dravců na malé vyvýšenině, kde vedle sebe seděl sup hnědý, sup bělohlavý, orel královský a orel skalní. Birdwatcheři šíleli, my taky, pro fotoaparáty byli moooc daleko.

Byla to naše první cesta do této oblasti a myslíme si, že zde je spousta možností pro fotografování, bude však třeba dalších kontaktů a trpělivosti - snad se nakonec nějaký ten rys podaří.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace