Srí Lanka - ostrov plný rozdílů
Srí Lanka, oficiálně Šrílanská demokratická socialistická republika, nacházející se vblízkosti Přední Indie na ostrově Cejlon. To byl také do roku 1972 oficiální název státu. Na východě se nachází Bengálský záliv, na jihu Indický oceán.Výrazné klimatické rozdíly jsou dány rozsáhlými nížinami na pobřeží, které se zvedají ve vnitrozemí do 2524 metrů vysokého pohoří. V nejvlhčích oblastech se daří zeleným deštným pralesům, v sušších severních částech země rostou odolnější monzunové lesy. Velká část lesů byla vykácená pro drahá exotická dřeva. Také původně velká stáda slonů nyní čítají jen několik set kusů. Země je ohrožována cyklónami, tornády a monzunovými větry. V prosinci roku 2004 zasáhla ostrov tsunami způsobená zemětřesením v Indickém oceánu.
Potápění
Počasí tak ovlivňuje život i turistiku na Cejlonu a je třeba si vybrat správnou oblast v ten správný čas. Původně jsem si vybrali dive centrum blízko Holubího ostrova, ale to bylo kvůli monzunu zavřeno. Majitel nám doporučil jiné své centrum na pláži Hikkaduwa. I tak nám počasí udělalo čáru přes rozpočet. První dva dny byly bouřky, blesky, vítr a chvíli lilo jako z konve. Na vodu a tím ani pod vodu to nešlo. Naštěstí bylo v okolí Hikkaduwy dost co dělat a tak jsem navštívili okolní mangrovové lesy, které byly plné zvířat : opic, varanů, kaloňů , ledňáčků a dalších ptáků. Poté jsme se do vody dostali a prohlédli si tak alespoň vrak tankeru Conch, Black coral point a dvě další místa v blízkosti Hikkaduwa. Viditelnost nebyla nijak zvláštní, tak 7-8 metrů, spousty planktonu, ryb a neuvěřitelné množství nahožábrých plžů. Jet na Srí lnaku jen kvůli potápění by asi nebylo dobrou volbou, pokud se však cesta spojí s návštěvou dalších zajímavostí a národních parků, potom je to velmi dobrá volba.
Sinharaja
Sinharaja rain forest jsem navštívili po jednodenní zastávce v národním parku Udawalawe. Tady jsme chtěli vidět především slony. Proti africkým slonům to byli takoví sloníci, ale byla radost je vidět. Také jsme tu měli možnost vidět tři druhy místních vlh, mandelíky indické a papoušky alexandry. Sinharaja je neuvěřitelně krásný deštný les, spousty varanů a hadů, mimo jiné i kobra a chřestýšovec, bičovky, ještěrky a do toho místní endemičtí opeřenci. A také pijavky.Stačilo na dvě minuty sklouznout z terasy, abych si vyfotil ještěrku, a sedm pijavek jsem si sklepával z nohou. Krvácel jsem docela dlouho. Na procházku lesem stačí na dlouhé kalhoty natáhnout ponožky a dávat si trochu pozor, a pak to jde docela dobře. Posezení v Martins lodge na terase pod plechovou střechou na kterou bubnuje večerní déšť, s vynikajícím kari a výhledem do údolí v pralese, kde večer pořvávají samci hulmanů, má neuvěřitelnou atmosféru.
Yala
Yala byla perlou na naší cestě. Národní park plný zvěře. Jeleni axis, opice, ptáci, medvědi, sloni, plazi a především pak těžko polapitelný levhart cejlonský (Panthera pardus kotiya). Tento skvrnitý král Srí lanky se nám ukázal v celé své kráse. A k našemu překvapení byla setkání s tímto skvrnitým krasavcem častá. Nezůstalo jenom u levharta. Těšili jsme se z pohledu na bahenní krokodýly, jeleny, pávy a vlhy. Pár obrazků napoví.
