Potápění na ostrovech Kerama
Letošní rok jsem zopakoval výlet na japonský ostrov Okinawa, kde se konala slavnost na počest 100-letého nedožitého výročí narození mistra Meitoku Yagi. Oslavy a cvičení zabraly dost času a po ne zrovna dobré komunikaci s některými dive centry jsem se nakonec přeci jen potápěl i v Pacifiku.
Původní plán byl dokonce překonán. Žádné mnou kontaktované dive centrum se po domluvení termínu již neozvalo a to mě docela rozladilo. Tři dny před odletem jsem při cestě z městské pláže narazil na docela velké dive centrum a nápisem COOL. Po chvilkovém zaváhání jsem vstoupil a začal zpovídat majitele. Téměř neuměl anglicky a tak mi vytočil ze svého telefonu anglicky mluvící kolegy z jiného divecentra, ať se domluvím s nimi. Ti bohužel neměli volno. Na Okinawě a okolních ostrovech se potápí spousta lidí a když majitel viděl, že jsem velmi rozladěn, nakonec mi nabídl, že mě protlačí na zítřejší loď. Loď směřovala na mnohem vzdálenější lokality než jsem měl v úmyslu, ale protože jsem moc chtěl vidět něco z jihočínského moře, kývl jsem. Pak začala procedura s vyplňováním identifikačních údajů, kontrola pojištění a další nutné úkony. Mimo jiné jsem zjistil, že nabízí jen 10 l láhve.
Ostrovy Kerama leží asi 30 kilometrů jihozápadně od Okinawy a jde o řetěz 22 subtropických ostrovů. Čtyři z nich jsou trvale obydleny a dá se na nich ubytovat a strávit tak čas na nádherných bílých plažích téměř bez turistického ruchu - to ovšem mluvím o zimních měsících, kdy jsem tam byl. V moři okolo ostrovů Kerama jsou hojně korály, spousty ryb, během léta pacifické manty a také zde rodí svá mláďata keporkaci.
Ráno jsem vyrazil s docela velkou lodí, čehož jsem nejprve litoval a později za to děkoval. Čekala nás asi hodinová plavba do oblasti ostrovů. Během cesty mi průvodce říkal, ať si připavím fotoaparát, že uvidíme velryby. Usmál jsem se, mávl rukou a myslel si svoje. Za dvacet minut nastal na lodi ruch a já se vrhnul do boční schránky, kam jsem uklidil techniku, která nepatří do vody. Koutkem oka jsem již také zahlédl malou hřbetní ploutev keporkaka. Velryba se ukázala jen několikrát, pak přijely další lodě, keporkak zamával ocasní ploutví a my pokračovali v plavbě. Brzy poté, ještě rozrušeni setkáním s obrovským vodním savcem, jsme dorazili do oblasti ostrůvků Kerama. První ponor jsem absolvoval u ostrova Tokashiki na místě zvaném Nozaki, dva další v okolí ostrova Zamami. Dno bylo převážně písčité, písek často tvořily úlomky korálů, z něj pak vyrůstaly kameny s živými korály. Spousty ryb a rybek, včetně klaunů uzdičkatých Amphiprion frenatus , známých pod anglickým pojmenováním Tomato anemonfish. Narazili jsme i na velkou sépii a dva druhy hadů. Ponory byly úžasné, zajištění na velmi vysoké úrovni, posádka i divemasteři se o nás starali opravdu velkolepě. Jakmile jsem se vynořil u lodi, hned se ke mě několik lidí vrhlo, vzali mi z ruky foťák, sejmuli žaket a odnesli pod lavičku ploutve.Také jsme důsledně dodržovali bezpečnostní zastávky v 5 metrech. Po druhém ponoru byl na pořadu lehký okinawský oběd, na lodi byla i zásoba pitné vody. Třetí ponor byl bohužel i poslední a vyrazli jsme zpět. Mezitím se ovšem průlivem mezi ostrovy začala hrnout voda a vlny se občas přelily i přes naší loď. Polovina osazenstva tak oběd zase vrátila zpátky do koloběhu přírody.
Ponory:
Tokashiki island – Nozaki site – čas pod vodou 39 minut, max. hloubka 15,4 m, průměrná hloubka 10,5 m , teplota vody 20°C, spousty klaunů, korálů, hvězdic a také sépie
Zamami island – Doragon Lady – čas pod vodou 39 minut, max. hloubka 17,3 m, průměrná hloubka 11,1 m, dva druhy korálovcovitých vodních hadů, lilijice, drobní nahožábří plži
Zamami island – Toma No 2 – čas pod vodou 40 minut, max. hloubka 14,9 m, průměrná hloubka 8,5 m, červené frog fish – rozedranci, opět hadi a několik druhů klipek
