Domů » Články » Lyžování na Arberu a focení v bavorském lese

Lyžování na Arberu a focení v bavorském lese

Letos jsme se rozhodli vynechat lyžování v Alpách a vyrazili jsme na Velký Javor. Už od začátku jsem měl kacířskou myšlenku, že si najdu nějaký ten čas během brázdění sjezdovek a zajedu do bavorských parků. Rozhodně nefotíme v Bavorském lese poprvé (Bavorských les by si určitě zasoužil samostatný článek). Nikdy jsme tu ale nebyli na začátku jara. Je to poměrně zajímává doba, zejména vlčí výběh poutá pozornost. Vlci mají období říje a jsou neobvykle aktivní.

Große Arber neboli Velký Javor je s výškou 1456 m.n.m. nejvyšší horou Šumavy. Lyžařský areál velmi mile překvapí, jsou zde sjezdovky všech typů obtížnosti. Na černé sjezdovce se dokonce děvětkrát konal Světový pohár v alpském lyžování. Středisko si vůbec nezadá s menšími středisky v Alpách. Navíc cesta z Prahy trvá necelé tři hodiny a do Železné rudy je to co by kamenem dohodil. Ubytování na české straně hranic se určitě vyplatí. Stačí sjet z Arberu dolů a hurá na vlky. Vzhledem k tomu, že táta měl pracovní povinosti a hlavní náplní dovolené byly zimní sporty, tak jsem vyrazil "na lehko" a vzal s sebou do fotobatohu jen 40D a 100-400 – chyba!

Počasí moc nepřálo, na večer se ale většinou vyjasnilo. Podařilo se mi několikrát chytit večerní světlo. Podmínky byly docela zajímavé, na místech kam nesvítilo slunce byly hromady sněhu, jinde byla místa zase úplně bez sněhu. Začátek jara je ideálním termínem pro šelmy – zejména pro vlky a rysy, svou aktivitou potěšila i vydra. Naopak příležitosti na nafocení opeřenců byly minimální.

Láska a agrese v Bavorském lese

Vlkům právě vrcholila říje. Už z dálky bylo slyšet vrčení, kňučení a vytí. Vlčí smečka byla opravdu aktivní, byli neustále v pohybu. Situace ve smečce byla napjatá, plná šarvátek i ostřejších střetů. Někteří vlci měli velké krvavé šrámy. Alfa samec se ani na krok nehnul od alfa samice, která právě hárala. Jakmile se k ní přiblížil jiný vlk, byl okamžitě napaden. Všichni vlci si potom vybíjeli zlost a napětí na dvou jedincích, kteří byli většinou v jiné části lesa než zbytek smečky. Vlci se mnou moc nespolupracovali, byli příliš dole nebo daleko a když už přišli na dobrá místa nebylo světlo. Německý kolega, který strávil s vlky celý den mi ukazoval záběry páření. Říje vlků gradovala začátkem týdne (12.3.) a potom pomalu vlčí aktivita polevovala, na konci týdne už polehávali.

Trochu více štěstí jsem měl s rysy. Rysí pár se měl taky trochu více k sobě než obvykle. Rysí říje probíhá v období leden-březen. Já jsem dorazil akorát, když dostali žrádlo. Láska šla stranou a vystřídala jí agresivita. Smír nastal teprve potom, co zmizela poslední sousta potravy.

Do jarních měsíců spadá také říje divokých koček. I v jejich výběhu šlo vycítit zvýšené napětí. O všední dny bylo v parku prázdno a tak měly kočky klid. Naháněly a hlasitě mňoukaly. Dokonce se mi podařilo pozorovat jejich páření, bohužel v obtížně fotitelném místě – hned vedle dřevěné přepážky přímo pode mnou.

Březen se ukázal jako skvělé období pro návštěvu, škoda jen, že nebylo víc času. Do parku jsem vyrážel ob den, ale vždy jen asi na dvě hodiny. Velkou výhodou bylo focení o všední dny a nižší teploty, takže byl počet lidí oproti víkendovému náporu asi třetinový.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace