Domů » Články » Krugerův park v podzimním čase

Krugerův park v podzimním čase

Afrika v podzimním hávu

Zničující, místy až hrůzu nahánějící sucho v parku během naší cesty v únoru se mi vybavovalo, když jsem připravoval druhou letošní cestu do jihoafrického přírodního skvostu - Krugerova národního parku. Sledoval jsem počasí v oblasti velmi intenzívně. Záplavy přišly jako v roce 2013 v březnu a taky v dubnu. Některé oblasti v okolí Phabeni gate a přejezdy některých řek byly pro turisty uzavřeny. Běhen tří týdnů byla většina cest naštěstí zprovozněna a my mohli bez obav vyrazit. Protože časově to moc nevycházelo na cestu vozem a navíc byly volné a levné letenky, využili jsme jihoafrickou společnost Airlink a z Joburgu se přepravili letecky do Nelspruitu. Pak už klasika, auto připraveno na letišti, klíče od ubytování v lodgi na hranicích parku a druhý den s odbočkou k pár vodopádům v Dračích horách směr Phabeni gate do prvního campu.

Ubytování v Nkambeni tented lodge lze doporučit jenom v případě, že dojedete na hranu Krugeru a dále nestíháte. Ne že by byl vyloženě špatný, ubytování i jídlo jsou slušné, ale nenabídne nic navíc. Komický byl dotaz na recepci, zda chceme výhled do buše nebo pokud máme obavy raději do camp situ. Před většinou stanů byly tak husté křoviny, že to lze považovat spíše za výhled na buš, než do buše. Ještě že alespoň hyeny nezahálely a večer zazpívaly.

Pro mě osobně bylo velmi překvapivé, že v okolí Numbi gate tak v kruhu 15-20 km byla dva metry vysoká tráva, zelená a čerstvá. Evidentně zde napršelo. Trochu mě to vystrašilo, protože v této trávě bychom toho z cest moc neviděli. Ostatní části parku, tedy alespoň jeho střed, v okolí Skukuzy a Satary, byli nadále vyprahlé. Dobré bylo, že býložravci tak měli dost potravy a nám to umožnilo opravdu z bezprostřední blízkosti sledovat slony a buvoly.

ZOO

Pojem Zoo se v Krugeru používá pro oblast mezi campy Skukuza a Satara. Můžu jen potvrdit, že to tak je. Obrovská stáda kopytníků - buvolů, zeber, žiraf, různých antilop a všudypřítomné impaly. A s nimi predátoři. Viděli jsem neuvěřitelné množsví lvů a hyen. Po cestě ze Satary do Skukuzy jsme viděli tři levharty! V okolí Satara campu na Nwanetzi road byla zdechlina hrocha a v jeho okolí lví smečka, hyeny a obrovské hejno supů čtyř druhů. A mezítím obrovští sloni. Prostě paráda.

Idube

Poslední zastávkou byl camp Idube ( zebra) v soukromé koncesi Sabi Sand. Musím říci, že snad je Timbavati se mohla rovnat kvalitou zázemí a guidů. Viděli jsme vše, co snad lze vidět. A dokonce i to, co jsme v Krugeru neviděli. Divoké psy hyenové, kteří naši průvodci vystopovali i v té nejhustší buši.V campu je rezidentní stádo nyal a zdaleka to nebyla jediná zvířata, která do campu pravidelně chodí.

Pokud má cestovatel čas v dubnu nebo květnu, je možné výlet do Krugeru a přilehlých rezervací jen doporučit. Je to "low" sezóna, doprava i ubytování je levnější a lidí je v Krugeru také míň. Navíc keře mají žlutavou a načervenalou podzimní barvu a zvířatům to v nich na sluší. Pokud bych měl hodnotit, tak většinou jen pozitiva. Negativem bylo na této cestě chování profesionálních průvodců (ne našich). Co se dělo v Krugeru mě naprosto šokovalo. Občasné extempóre turistů z minulých cest ti současní profíci hravě překonávali. Nejenom že řidiči (průvodci to býti nemohli) v otevřených vozech nedodržovali rychlost, ale úplně v klidu blokovali cestu, najížděli před ostatní auta a obecně se chovali velmi neurvale. Vůbec jim nevadilo, že z protisměru zablokovali cestu všem ostatním. Co by se stalo, pokud by stádo buvolů vyplašili lvi nebo se "naštval" některý z mnoha sloních samců, a bylo by třeba rychle zmizet, nebylo by k přůšvihu daleko.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace